Příčinou poklesu počtu nově připojených solárních elektráren je další propad v rezidenčním segmentu. Domácích instalací je v meziročním srovnání o polovinu méně, celkem 6 191 o celkovém výkonu zhruba 50 MWp. Dokončené projekty představují z velké části projekty financované programem Nová zelená úsporám ještě z loňského roku. Za propadem stojí pozastavení nabízené podpory, zájemci o vlastní fotovoltaiku v posledních měsících vyčkávali, zda bude program obnoven a za jakých podmínek. 

Dopady války na Blízkém východě a čekání na úvěry

Novou vlnu zájmu o vlastní fotovoltaiku podnítil konflikt v Íránu, jehož dopady se na cenách plynu a pohonných hmot výrazně projevily také v Česku. Reálný stav solárního trhu se tak ukáže od září, kdy banky začnou nabízet novou formu vládou oznámené podpory v podobě bezúročných úvěrů. Ty by zároveň mohly být atraktivní také pro bytové domy, které zvažují pořízení vlastní fotovoltaiky.  

„Dlouhodobě upozorňujeme, že je potřeba nastavit udržitelnou podporu novým fotovoltaikám. Podporujeme přechod od klasických dotací, nicméně zájemci, kteří na bezúročný úvěr nedosáhnou, by měli mít možnost realizovat instalaci bez omezení. Je proto nutné najít i další formu podpory, kterou může být podobně jako v okolních zemích snížení DPH pro fotovoltaiky. Český trh už si nemůže dovolit další podobný několikaměsíční výpadek nových instalací. Dopady pociťují i instalační firmy, které na dlouhou pauzu a posouvání spuštění bezúročných úvěrů doplatily svým koncem,“ upozorňuje na současný stav Jan Krčmář, výkonný ředitel Solární asociace. 

Silné postavení si naopak udržely firemní fotovoltaiky, které nyní jasně dominují českému solárnímu sektoru. V meziročním srovnání se jedná o podobný objem nových instalací, celkem 3173 projektů o výkonu 246 MWp. Díky využívání solární energie snižují firmy a průmyslové areály své výdaje a jsou více imunní vůči výkyvům cen energií. Větší podíl firemních elektráren je také důvodem, proč dále roste průměrná velikost nových projektů. Zatímco v roce 2023 měla průměrná nová fotovoltaika výkon 11,7 kWp, letos je to již 31,5 kWp.

Pomalu zrychluje i výstavba solárních parků, které česká energetika potřebuje primárně kvůli náročnosti domácího průmyslu. Výstavbu těchto zdrojů proto podporují i další oborové organizace jako Svaz průmyslu a dopravy ČR. V letošním roce se očekává dokončení několika větších projektů, které vznikají buď v rámci PPA smluv s průmyslovými podniky,nebo s bateriovými úložišti. Segment i nadále trápí nepředvídatelné povolovací procesy a dezinformace kolem výstavby nových obnovitelných zdrojů. Potenciál pomoci má nový stavební zákon, který by od příštího roku mohl některé bariéry odstranit. 

Akumulace energie

Akumulace se v Česku posunula do další fáze rozvoje. V prvním pololetí roku 2026 bylo připojeno celkem 318 MWh nové bateriové kapacity, což představuje oproti loňskému prvnímu pololetí nárůst o 83 %. Vedle 8 079 instalací fotovoltaických elektráren vybavených bateriovými úložišti se výrazně rozvíjí také samostatně stojící bateriové systémy (BESS), kterých bylo v prvním pololetí připojeno dvanáct o souhrnné kapacitě 108 MWh. Ty neslouží už pouze k ukládání přebytků elektřiny z obnovitelných zdrojů, ale zajišťují také stabilizaci elektrizační soustavy, poskytují služby výkonové rovnováhy, vyrovnávají krátkodobé výkyvy mezi výrobou a spotřebou, umožňují obchodování s elektřinou nebo ukládání energie v době nízkých či záporných cen a její využití ve chvíli, kdy má nejvyšší hodnotu. Současně se otevírá prostor pro komunitní akumulaci, kdy jedno větší úložiště může obsluhovat více domácností nebo celé energetické společenství či obec. 

„Český trh ukázal, že ani ne rok od platnosti novely Lex OZE III je o bateriová úložiště obrovský zájem. Další rozvoj bude logicky limitovat omezená kapacita distribučních sítí a přenosové soustavy. Výrazný vliv na apetit investorů pak bude mít zejména nastavení regulatorního prostředí a tarifů. Ty rozhodnou o tom, zda budou baterie využívány tam, kde přinesou nejvyšší hodnotu – domácnostem, průmyslu i celé elektrizační soustavě,“ říká Jan Fousek, předseda představenstva Solární asociace a ředitel Asociace AKU-BAT.

Jako příklad vhodného využití z praxe můžeme zmínit výpadek elektřiny ze dne 4. července 2025, kdy bateriová úložiště a agregovaná flexibilita prokázala svoji hodnotu při masivním výpadku elektřiny. „Jen naši členové z řad agregátorů flexibility poskytovali v daný čas s jejich bateriemi okolo 50 % regulačních služeb aFRR, dříve sekundární regulace, čímž prokázali svou nezastupitelnou úlohu pro bezpečnost provozu soustavy. Mj. i díky rychlosti náběhu bateriových systémů, která je do 1 sekundy,“ dodává Fousek. 

Bariéry dalšího rozvoje 

Další rozvoj tuzemské solární energie bude záviset na odbourání řady limitů. Někteří zájemci na finanční podporu nečekají a pouští se do výstavby fotovoltaik bez dotací. Uzavírají například PPA kontrakty na využívání střešních i pozemních instalací, jelikož vnímají solární elektrárny jako pojistku vůči rostoucím cenám energií nebo distribučních poplatků. 

„Pro dekarbonizaci průmyslu potřebujeme velké pozemní elektrárny. První z nich již vznikají, nicméně i přes podporu místních často naráží v procesu povolování na odpor úředníků. Situaci by mohla usnadnit novela stavebního zákona. Důležitá ale bude také diskuse o zavedení tzv. Contracts for Difference (CfD) pro nové solární elektrárny, kdy je stanovená nízká, ale stabilní spodní cena výkupu Pokud je tržní cena pod stanovenou hranicí, stát rozdíl dorovnává. Velmi oceňujeme, že je o daném modelu ministerstvo průmyslu a obchodu připraveno vést debatu,“ uvádí Krčmář.

The post Další zpomalení solárního trhu, letos přibylo 9364 instalací. Rozmach zažívá akumulace s 8 tisíci bateriemi, vznikají i velké projekty appeared first on Solární asociace.

1. Ustanovení týkající se semaforu (elektronický informační nástroj pro předávání údajů o dostupnosti sítě a jejich jednotlivých částí pro poskytování podpůrných služeb v rozsahu sjednaných výkonů), tedy poskytování podpůrných služeb pouze v rozsahu části rezervovaného výkonu/příkonu pro zajištění rychlejšího přístupu pro nově připojované výrobny elektřiny, zařízení pro ukládání elektřiny a další připojené zdroje flexibility na trh s podpůrnými službami (§ 23 a 24);
2. Odstranění informace o nemožnosti poskytování podpůrných služeb (šedý semafor) po ověření splnění podmínek pro dispečerské řízení poskytování SVR v novém předávacím místě a to následující den po ověření;
3. Operativní řízení výroben s negarantovaným výkonem (§ 22), s tím, že tyto výrobny budou vždy omezovány jako první v řadě a to bez náhrady. FVE musejí reagovat do 1 minuty od přijetí povelu, jinak mohou být ze strany PDS vypnuty natvrdo (neomezí-li výrobce výkon výrobny ani do 5 minut od doručení výzvy k okamžitému omezení výkonu od PDS) ;
4. Požadavky na technické vybavení výrobny elektřiny nebo zařízení pro ukládání elektřiny pro dispečerské řízení (§ 33), kdy nově musí dispečerské řízení všech FVE nad 100kW zajistit přenos informací potřebných pro předpokládaný průběh výroby elektřiny, došlo tedy k rozšíření okruhu výroben, které mají v rámci dispečerského řízení předávat údaje potřebné pro predikci výroby elektřiny, a to nově i na výrobny s instalovaným výkonem  ≥ 100 kW a < 400 kW;
5. Úpravu způsobu a postupu stanovení náhrady za omezení výroby elektřiny při dispečerském řízení (§ 34), nově tak např. rozlišuje různé způsoby stanovení náhrady za omezení výroby u výroben s výkupní cenou a výroben se zeleným bonusem;
6. Zkoušky zařízení pro dispečerské řízení ze strany provozovatele PDS (§35), kdy PDS má možnost kdykoliv ozkoušet u výrobce funkčnost dispečerského řízení. Periodické zkoušky se budou provádět nejméně 1x za 4 roky a termíny jejich provedení musí PDS výrobci včas oznámit, nejméně však 3 pracovní dny před jejich započetím.

The post Nová vyhláška upravuje dispečerské řízení appeared first on Solární asociace.

▶️Odkaz na video na serveru TN 📺

Přinášíme vám přehledné shrnutí hlavních témat, která v pořadu zazněla:

1. Infrastruktura a připojování: Kde je dnes největší brzda?

• Limity sítě a nechtěné přetoky: Distribuční síť v mnoha regionech naráží na své technologické stropy. Provozovatelé v přetížených oblastech omezují či zakazují přetoky do sítě, což zásadně mění ekonomickou návratnost projektů pro koncové zákazníky.

• Povolovací procesy brzdí i distributory: Provozovatelé distribučních soustav často sami nedokážou garantovat přesné termíny posílení sítě. Hlavním důvodem jsou zdlouhavá stavební a povolovací řízení, která modernizaci trafostanic a liniových staveb prodlužují na roky.

• Blokace kapacit spekulativními projekty: Velkým problémem pro nové investory jsou kapacity v síti – ty jsou často rezervované pro záměry, které se reálně nerealizují, což blokuje prostor pro další žadatele.

2. Dimenzování a ekonomika: Jak stavět chytře

• Fotovoltaika bez dotací: Výstavba bez státní podpory už dnes dává jasný smysl průmyslovým podnikům se stabilní denní spotřebou. U rodinných domů sice ceny komponent výrazně klesly, ale bez dotací je návratnost stále podstatně delší.

• Správná velikost pro vlastní potřebu: Éra bezhlavého předimenzovávání elektráren skončila. Dnešním trendem je navrhovat systémy přesně podle diagramu spotřeby domácnosti – s cílem maximalizovat okamžité využití energie na místě, případně využít elektřinu v rámci sdílení (případně ukládání do baterií či teplé vody) namísto spoléhání se na výkupní ceny.

3. Nové trendy a komunitní energetika

• Nevyužitý potenciál bytových domů: Bytové domy představují další vlnu solárního rozvoje. 

• Sdílení elektřiny v praxi: Přestože se komunitní energetika technicky rozbíhá, implementace naráží na administrativní složitost, postupné propojování s Elektroenergetickým datovým centrem (EDC) a nutnost plošné instalace průběhových elektroměrů.

4. Trh, technologie a podpora

• Ceny na minimu a dlouhá životnost: Díky globálnímu převisu nabídky jsou dnes ceny panelů a střídačů velmi příznivé. Životnost moderních panelů se standardně pohybuje mezi 25 až 30 lety s minimálním poklesem výkonu, u baterií a střídačů je nutné počítat s obměnou po 10 až 15 letech.

• Aktuální podpora z Nová zelená úsporám (NZÚ): Dotační program se přizpůsobil tržní realitě. Stát nabízí dotace už jen ohroženým domácnostem, ale rozbíhá se program bezúročných půjček.

The post Fotovoltaika v roce 2026: Od boomu instalací k boji o kapacitu sítě. Jan Krčmář v pořadu Do hloubky appeared first on Solární asociace.

Během dvou dnů v rámci veletrhu probíhala řada jednání s členy a partnery napříč celým fotovoltaickým řetězcem – od výrobců technologií přes distributory až po realizační společnosti. Součástí programu byly také návštěvy stánků partnerských a členských firem, kterým zástupci asociace předali pamětní plaketu jako poděkování za dlouhodobou spolupráci.

Na Intersolaru se Solární asociace potkala mimo jiné se zástupci těchto společností:

• BayWa r.e.
• Bayo.S
• Fronius
• GoodWe
• Greenbuddies
• Huawei
• JA Solar
• JinkoSolar Europe
• KASKA
• Next2Sun
• Photomate
• Raylyst
• Solaxess
• Sungrow

S partnery jsme mluvili o tom, kam se posouvá fotovoltaika a celý sektor obnovitelných zdrojů energie, a sdíleli zkušenosti i novinky z praxe. Děkujeme všem partnerům a členským firmám, se kterými se na veletrhu setkala. Tato jednání jsou důležitou součástí dlouhodobé spolupráce i rozvoje českého a evropského solárního sektoru.

Fotogalerie a video

• Fotogalerie
• Video (LinkedIn)

The post Intersolar Europe 2026: setkání asociace s partnery napříč oborem appeared first on Solární asociace.

Podrobnosti o podmínkách programu najdete v tiskové zprávě NZÚ.

The post Příjem žádostí v aktualizované Nové zelené úsporám opět otevřen appeared first on Solární asociace.

Solární asociace v uplynulých měsících intenzivně jednala se Státním fondem životního prostředí a společně s dalšími oborovými asociacemi prosazovala co nejlepší podmínky pro rozvoj fotovoltaiky, akumulace i energetických úspor v domácnostech. Výsledkem opakovaných jednání je podle Solární asociace z pohledu technických parametrů rozumný kompromis, který umožní pokračování podpory střešních fotovoltaik i dalších úsporných opatření. 

Platí naše dřívější doporučení: pokud lidé dotaci nepotřebují pro realizaci projektu, není důvod s instalací čekat. Zájem o fotovoltaiku pokračuje a včasná realizace může domácnostem přinést úspory i energetickou nezávislost dříve.

Blíže viz: tisková zpráva MŽP | web Nová zelená úsporám

The post Vláda představila finální podobu programu Nová zelená úsporám appeared first on Solární asociace.

Dne 6. května 2026 společnost Rezolv Energy oznámila uvedení do provozu solárního parku St. George o instalovaném výkonu 225 MW v bulharské Silistře. Projekt St. George, jehož celková investice dosáhla přibližně 300 milionů dolarů, byl realizován mimořádně rychle, plného provozu dosáhl za méně než tři roky od okamžiku, kdy společnost získala práva k jeho výstavbě.

Solární park St. George bude ročně vyrábět přibližně 313 GWh elektřiny a významně tak přispěje k rozšíření instalované solární kapacity v Bulharsku i k naplňování cílů země v oblasti energetické bezpečnosti a dekarbonizace. Projekt je vybudovaný na místě bývalého letiště v Silistře a zároveň ukazuje potenciál obnovitelných zdrojů pro revitalizaci nevyužívaných průmyslových areálů.

Součástí projektu je také bateriový systém pro akumulaci energie o výkonu 90 MW / 240 MWh, podpořený grantem z programu Evropské unie NextGenerationEU. Bulharsko se v posledních letech relativně rychle zařadilo mezi evropské lídry v oblasti akumulace energie a v loňském roce se stalo třetím největším trhem s bateriovými úložišti v EU po Německu a Itálii.

Alastair Hammond, generální ředitel společnosti Rezolv Energy, uvedl: „St. George vznikl s vizí proměnit nevyužívanou brownfieldovou lokalitu ve vlajkový projekt obnovitelné energetiky, který významně přispěje k energetické bezpečnosti a naplňování klimatických cílů Bulharska. Dnes se tato vize stala realitou. Projekt zároveň představuje důležitý milník pro společnost Rezolv Energy, která se posouvá od role developera ke společnosti zajišťující dlouhodobý provoz a správu klíčové infrastruktury pro zelenou energii.“

Společnost Rezolv Energy, založená v roce 2022 společností Actis, předním investorem do udržitelné infrastruktury na rozvíjejících se trzích, se sídlem v Praze, se rychle etablovala jako významný hráč v oblasti energetické transformace v regionu. S portfoliem o výkonu 2,3 GW, zahrnujícím čtyři rozsáhlé solární a větrné projekty v Rumunsku a Bulharsku, se společnost zaměřuje na realizaci projektů s významným dopadem a současně nastavuje nový standard udržitelnosti v regionu.

Investice do programů se společenským dopadem představují jeden z hlavních pilířů strategie společnosti. Jen v roce 2025 bylo na tyto iniciativy vyčleněno více než 400 000 EUR. V Bulharsku mezi ně patří:

• The SCION Accelerator, realizovaný ve spolupráci s nevládní organizací SCION, podporuje startupy vyvíjející řešení v oblastech CleanTech a NatureTech, obnovy ekosystémů, odolnosti vůči změně klimatu a ochrany biologické rozmanitosti.
• The Rezolv Energy Skills Academy, prostřednictvím níž Rezolv Energy investuje do místních komunit a dlouhodobého rozvoje dovedností. V Silistře již členové místní komunity absolvovali kurz a získali certifikaci solárních techniků. Cílem programu je do roku 2026 vyškolit až 500 osob.
• ‘Home for Wild Neighbours’, program obnovy přírody realizovaný ve spolupráci s místní nevládní organizací a společností Ardagh Glass Packaging-Europe, se kterou Rezolv Energy uzavřel smlouvu o nákupu elektřiny. Program vytváří stanoviště pro ježky, ptáky a další volně žijící živočichy a zároveň zapojuje místní školy s cílem propojit mladší generace se solárním projektem St. George.

Martin Langham, provozní ředitel společnosti Rezolv Energy, slavnostně otevírá solární park St. George společně s Alexandrem Sabanovem, starostou města Silistra, a Krasenem Mateevem, generálním ředitelem společnosti Solarpro Holding.

The post Společnost Rezolv Energy uvedla do provozu solární park St. George appeared first on Solární asociace.

Úvodní blok konference se zaměří na zásadní téma povolování fotovoltaických elektráren a bateriových úložišť. Otevře diskuzi o aktuálním stavu povolovacích procesů, chystaných změnách i jejich dopadech na realizaci projektů v ČR a nastaví kontext pro celý další program.

Program a registrace: www.solarnikonference.cz

Konference je otevřená novým partnerům, řečníkům i vystavovatelům. Máte zájem o vystoupení nebo prezentaci své společnosti formou stánku? Ozvěte se Michaele Černé (724 486 254 | michaela.cerna@solarniasociace.cz)

The post Energetická konference roku se blíží: První blok otevře téma povolování FVE a akumulace appeared first on Solární asociace.

Nový carport nabídne zastřešení parkovacích míst pro stovky automobilů a současně pomůže firmě lépe využívat energii přímo v místě spotřeby. Při instalovaném výkonu přes 1,23 MWp může systém v českých podmínkách vyrobit orientačně okolo 1,3 GWh elektřiny ročně, což odpovídá spotřebě zhruba 450 běžných domácností. Na carportech jsou navíc použity bifaciální panely, které dokážou vyrábět energii i z odraženého světla, například od povrchu parkoviště a zaparkovaných vozidel.

Za investicí stojí Schwan Cosmetics CR s.r.o., dceřiná společnost německého giganta, která v Českém Krumlově působí od roku 2001. „Udržitelnost a ochrana životního prostředí jsou pro nás klíčovými hodnotami. Investice do carportu je v tomto ohledu další z významných kroků. Vyráběnou energii prioritně využijeme přímo ve výrobě. Samotné carporty budou v první etapě doplněny o menší počet nabíjecích stanic pro elektromobily zaměstnanců a návštěvníků areálu, přičemž do budoucna počítáme s jejich dalším rozšířením,“ uvádí Josef Pumpr ze společnosti Schwan Cosmetics CR, s.r.o..

Součástí projektu je také příprava na velkokapacitní bateriové úložiště, které má v další fázi podpořit flexibilitu a další energetický rozvoj celého areálu. Transference Century zde nevystupuje jen jako generální zhotovitel samotné instalace, ale jako autor širšího konceptu Transference Energy Hub – propojení carportů, střešní fotovoltaiky, budoucí nabíjecí infrastruktury a bateriového úložiště s cílem maximálně využít vyrobenou energii v rámci areálu.

Carporty jako nový trend

Solární carporty postupně přestávají být okrajovým řešením a stávají se zajímavou součástí firemní energetiky. Kombinují výrobu elektřiny, ochranu vozidel před počasím a efektivní využití ploch, které už jsou v areálu k dispozici.

Právě to je jejich významná výhoda i z pohledu povolovacích procesů. Na rozdíl od výstavby klasických pozemních fotovoltaických elektráren totiž nevzniká tlak na zábor nové půdy. V případě zastřešení stávajících parkovacích ploch je proto celý proces z územního i environmentálního hlediska zpravidla přehlednější. Carportové řešení navíc pomáhá firmám plnit ESG cíle a představuje praktickou cestu tam, kde už není k dispozici dostatečná střešní plocha pro další rozvoj fotovoltaiky.

„Carporty jsou technicky náročnější než standardní pozemní instalace a v některých případech vyžadují i robustnější řešení kvůli statice i provozu parkoviště. Firmám ale tento model dává stále větší smysl, zejména v kombinaci s vlastní spotřebou elektřiny,“ říká Jakub Šašek ze společnosti Transference Century, která v projektu v Českém Krumlově vystupovala jako generální zhotovitel.

Inspirace ze zahraničí

Zkušenosti ze západní Evropy ukazují, že tento segment má silný růstový potenciál. Solární carporty jsou tam běžnou součástí firemních areálů, obchodních center i veřejných parkovišť a v některých zemích jejich rozvoj podporuje i legislativa. Ve Francii například platí povinnost vybavit velká venkovní parkoviště nad 1 500 m² (stávající i nové plochy) – v praxi často zhruba od 80 parkovacích stání výše – alespoň z 50% přístřešky s výrobou energie z obnovitelných zdrojů.

„V Česku jsme zatím ke carportům obezřetní, přesto jde o řešení, které má své místo u nákupních center, ve městech i v průmyslových areálech,“ komentuje manažer pro inovace společnosti Raylyst Solar Michal Petřek. Podle něj přicházela dosud největší poptávka po technologiích pro carporty z Německa, kde je v některých spolkových zemích instalace solárních panelů na nových parkovištích povinná.

The post Schwan Cosmetics CR, s.r.o. v Českém Krumlově uvedl do provozu největší solární carport v Česku. Celá instalace v areálu přesahuje 1,23 MWp appeared first on Solární asociace.

Společnost Rezolv Energy byla založena v roce 2022 investiční společností Actis, předním investorem zaměřeným na udržitelnou infrastrukturu. Od svého vzniku se rychle etablovala jako klíčový hráč v oblasti energetické transformace ve střední a východní Evropě. S portfoliem o celkovém výkonu 2,3 GW, zahrnujícím čtyři solární a větrné projekty v Rumunsku a Bulharsku, se společnost zaměřuje na dosažení významného dopadu na snižování emisí a zároveň nastavuje nové standardy udržitelnosti v regionu.

Významným krokem v dalším rozvoji je blížící se uvedení do provozu solárního parku St. George v Bulharsku. Projekt o výkonu 225 MW je budován na ploše 165 hektarů brownfieldu, bývalého letiště Silistra, které bylo vyřazeno z provozu před více než 25 lety. Revitalizace tohoto území ukazuje potenciál přeměny nevyužívané infrastruktury pro podporu výroby čisté energie.

Po uvedení do provozu bude St. George patřit mezi největší solární elektrárny v Bulharsku a bude zahrnovat téměř 400 000 fotovoltaických panelů. Projekt je rovněž doplněn o bateriové úložiště energie. Společnost Rezolv získala grant z programu NextGenerationEU na instalaci bateriového systému ukládání energie o výkonu 90 MW a kapacitě 240 MWh. To zvýší provozní flexibilitu elektrárny, podpoří stabilitu soustavy a usnadní integraci obnovitelných zdrojů.

Projekt má také uzavřenou virtuální smlouvu o nákupu elektřiny (VPPA) se společností Ardagh Glass Packaging-Europe, která pokrývá 110 GWh ročně po dobu 12 let. Tato dohoda patří mezi první VPPA uzavřené v Bulharsku a zároveň mezi největší korporátní PPA ve jihovýchodní Evropě, což potvrzuje rostoucí poptávku firem po dodávkách elektřiny z obnovitelných zdrojů v tomto regionu.

Kromě Bulharska společnost Rezolv rozvíjí také jeden z nejvýznamnějších solárních projektů v Evropě – Dama Solar v regionu Arad v západním Rumunsku. Instalovaný výkon projektu v DC se díky technologickému pokroku a optimalizaci návrhu zvýšil na1 238,9 MW, čímž se stal největším solárním projektem v Evropě z hlediska instalovaného výkonu.

Projekt Dama Solar má zajištěny dvě smlouvy o rozdílu (CfD), které byly přiděleny ve druhé aukci CfD v Rumunsku v loňském roce a pokrývají kapacitu 520 MW. Díky těmto smlouvám projekt aktuálně směřuje do fáze financování a výběru dodavatelů, přičemž dokončení financování se očekává v následujících měsících. Následně pak společnost Rezolv zahájí výstavbu, přičemž komerční provoz je plánován na rok 2028.

The post Rezolv Energy se připravuje uvést do provozu solární projekt St. George appeared first on Solární asociace.