Solární energie ušetřila Evropě téměř bilion korun za dovoz plynu. Také Česko může díky obnovitelným zdrojům tlumit energetickou inflaci

Praha, 22. října 2026 – Solární elektrárny pomohly Evropské unii od začátku konfliktu na Blízkém východě v roce 2026 ušetřit více než 40 miliard eur (přes 974 miliard korun) za dovoz zemního plynu. V období od 1. března do 15. října vyrobily solární elektrárny v EU dostatek elektřiny, aby výrazně snížily potřebu spalování plynu při výrobě elektřiny, posílily energetickou bezpečnost a omezily dopady vysokých cen fosilních paliv na evropskou ekonomiku.

Nový milník však zároveň ukazuje, že Evropa zůstává zranitelná vůči geopolitickým otřesům na trzích s fosilními palivy. Po energetické krizi spojené s ruskou invazí na Ukrajinu a následných dopadech války na Blízkém východě je zřejmé, že cenové šoky u fosilních paliv již nelze považovat za jednorázové události.

Letošní vývoj navíc jasně ukazuje, že dopady závislosti na dovozu fosilních paliv se dotýkají méně států, které mají vyšší obnovitelných zdrojů energie. Přínosy obnovitelných zdrojů potvrzuje také Evropská centrální banka (ECB). Podle její zářijové analýzy se rostoucí podíl elektřiny z obnovitelných zdrojů významně podílí na tom, že se letošní zdražování zemního plynu promítá do velkoobchodních cen elektřiny méně výrazně než během energetické krize v letech 2021 a 2022.

Význam domácí čisté energie dokládá také příklad Španělska. Evropská centrální banka s odkazem na výpočty španělské centrální banky uvádí, že tamní velkoobchodní ceny elektřiny byly na začátku roku 2024 přibližně o 40 % nižší, než by byly, pokud by výroba ze solárních a větrných elektráren zůstala na úrovni roku 2019. Nejde přitom pouze o nižší náklady na elektřinu, ale také o omezení dopadů výkyvů cen fosilních paliv na domácnosti a průmysl.

„Částka 40 miliard eur představuje účet, který Evropa nemusela zaplatit. Evropské solární elektrárny znovu prokázaly, že domácí obnovitelné zdroje dokážou chránit spotřebitele i ekonomiku před geopolitickou nejistotou. Evropská unie by měla přijmout opatření, která dlouhodobě sníží její závislost na nestabilních trzích s fosilními palivy,“ uvedla Walburga Hemetsberger, generální ředitelka SolarPower Europe.

„Dnes v České republice funguje téměř 250 tisíc fotovoltaických elektráren o celkovém výkonu přes 5,3 gigawattu. Ty pomáhají domácnostem i firmám snižovat náklady právě v době, kdy ceny plynu prudce rostou. Plyn má v české energetice své místo jako přechodné palivo, které doplňuje výrobu z jaderných a obnovitelných zdrojů. Z dlouhodobého hlediska však nedává ekonomický smysl vyrábět v letních měsících elektřinu z drahého plynu například pro napájení klimatizací, pokud můžeme využívat domácí sluneční energii s minimálními provozními náklady. Plyn bychom měli využívat především tehdy, když výroba z jiných zdrojů nestačí pokrýt spotřebu a potřeby elektrizační soustavy,“ říká Jan Krčmář, výkonný ředitel Solární asociace.

„Pokud by Česká republika ve větší míře rozvíjela také větrnou energetiku, mohli bychom ještě více elektřiny vyrábět z domácích zdrojů a dále omezovat potřebu dovozu zemního plynu. Kombinace solárních a větrných elektráren doplněných o domácí biometan zvyšuje energetickou bezpečnost, protože jednotlivé zdroje se během roku vhodně doplňují. Závěry Evropské centrální banky navíc ukazují, že rozvoj obnovitelných zdrojů není pouze otázkou energetiky nebo ochrany klimatu. Jde také o ochranu českého průmyslu a domácností před cenovými šoky, které nedokážeme ovlivnit. Každá další domácí větrná či solární elektrárna může přispět k tomu, aby naše ekonomika byla méně závislá na cenách dováženého plynu,“ doplňuje Martin Sedlák, programový ředitel Svazu moderní energetiky.

Důležitou roli má také rychlejší rozvoj bateriových úložišť, flexibilní spotřeby a modernizace elektrických sítí. Baterie umožňují ukládat přebytky levné solární a větrné elektřiny a využívat je v hodinách vyšší spotřeby. Společně s dalšími flexibilními zdroji tak mohou omezit počet hodin, kdy cenu elektřiny určují plynové elektrárny. SolarPower Europe proto vyzývá Evropskou unii k urychlení rozvoje domácí výroby a spotřeby elektřiny z fotovoltaiky i velkokapacitních bateriových úložišť. Právě tato opatření mají pomoci snížit evropský účet za fosilní paliva dlouhodobě, nikoli pouze během současné energetické krize.

Zdroje

1. SolarPower Europe (15. 10. 2026): 40 billion saved, but action is needed to cut Europe’s fossil fuel bill for good. https://www.solarpowereurope.org/press-releases/40-billion-saved-but-action-is-needed-to-cut-europe-s-fossil-fuel-bill-for-good
2. Evropská centrální banka, Economic Bulletin 6/2026: analýza přenosu cen plynu do cen elektřiny. https://www.ecb.europa.eu/press/economic-bulletin/focus/2026/html/ecb.ebbox202606_04~5f026ee8e2.de.html
3. ECB (7. 4. 2026): analýza energetických cen a příklad Španělska. https://www.ecb.europa.eu/press/blog/date/2026/html/ecb.blog20260407~dfa96b8bfc.en.html
4. ECB (5. 5. 2026): dekarbonizace a stabilita inflace. https://www.ecb.europa.eu/press/key/date/2026/html/ecb.sp260505_1~2e47b4c747.en.html
5. Solární asociace: Fotovoltaika v číslech. https://solarniasociace.cz/fotovoltaika-v-cislech/
6. Poznámka k údajům: 40 mld. EUR je modelový odhad dovozních nákladů na plyn nahrazený výrobou solárních elektráren, nikoli přímé snížení konečných účtů. Přepočet na Kč je přibližný; počet FVE odpovídá poslednímu zde ověřenému údaji k 30. 6. 2026.

Kontakty pro média

Solární asociace

Nela Kojetínová

Marketing, PR & Event Coordinator

M: +420 604 953 330

nela.kojetinova@solarniasociace.cz

Jan Krčmář

výkonný ředitel

jan.krcmar@solarniasociace.cz

Svaz moderní energetiky

Martin Sedlák

programový ředitel

martin.sedlak@modernienergetika.cz

The post Solární energie ušetřila Evropě téměř bilion korun za dovoz plynu. Také Česko může díky obnovitelným zdrojům tlumit energetickou inflaci appeared first on Solární asociace.

Dynín, Česko, 13. října 2026

Mezinárodní provozovatel obnovitelných zdrojů energie, společnost Enery, dnes zahájila provoz nové solární elektrárny „Stella“ o výkonu 36,7 MWp v Dyníně v Jihočeském kraji.

Elektrárnu Stella tvoří 51 636 solárních modulů a její očekávaná roční výroba činí přibližně 47,2 GWh elektřiny z obnovitelných zdrojů, což odpovídá referenční roční spotřebě přibližně 15 700 českých domácností. Stella využívá také moderní solární technologie, včetně bifaciálních modulů a jednoosých trackerů, které během dne sledují pohyb slunce a pomáhají optimalizovat výrobu elektřiny. Elektrárna je digitálně monitorována a řízena, což společnosti umožňuje průběžně sledovat její výkon a řídit provoz v souladu s požadavky distribuční sítě.

„Solární elektrárna Stella je ukázkovým projektem pro českou fotovoltaiku,“ říká výkonný ředitel Solární asociace Jan Krčmář. „Byla postavena bez dotací, nachází se vedle dálnice a díky moderním, výkonnějším panelům a trackery zabírá výrazně méně plochy, něž elektrárny, které česká veřejnost zná z doby solárního boomu v letech 2009-2010.“ Zároveň však Krčmář upozorňuje na to, že je v Česku připraveno mnoho dalších projektů, které by mohly velice rychle poskytovat levnou energii firmám či domácnostem bez vlastní střechy, které se ale nestaví. „Brzdí je zdlouhavé povolovací procesy i místní odpor založeny na mýtech a desinformacích kolem obnovitelné energie“, dodává Krčmář.

 Projekt byl uveden do provozu díky dlouhodobé zelené smlouvě o nákupu elektřiny (Power Purchase Agreement, PPA) se společností BENTELER, která propojuje nově vybudovaný obnovitelný zdroj přímo s dlouhodobými energetickými potřebami zákazníka. Tato smlouva je jednou ze tří dlouhodobých zelených PPA společnosti Enery v Česku a dále posiluje její pozici jednoho z nejaktivnějších hráčů na českém trhu firemních PPA. Zároveň představuje další krok ve strategii Enery budovat komerčně orientovanější a diverzifikovanější portfolio, které kombinuje výrobu energie z obnovitelných zdrojů s dlouhodobými odběratelskými strukturami přizpůsobenými potřebám průmyslových a komerčních zákazníků.

„Projekt Stella je pro nás mimořádně důležitý, protože představuje mnohem více než jen další solární elektrárnu v našem portfoliu. Je to první projekt v Česku, který jsme sami dovedli celým procesem od developmentu přes výstavbu až po uvedení do provozu. Dlouhodobá PPA spojená s elektrárnou Stella zároveň ukazuje, jakým směrem chceme na českém trhu růst – propojovat nové obnovitelné zdroje s komerčními řešeními, která odpovídají skutečným energetickým potřebám průmyslových zákazníků,“ uvedl Pavel Maleček, Managing Director Czech Republic ve společnosti Enery.

Projekt představuje významný krok v rozvoji společnosti Enery v Česku. Jde o první elektrárnu v českém portfoliu společnosti, kterou Enery od svého vstupu na trh kompletně vyvinulo a postavilo.

O společnosti Enery

Enery je nezávislý výrobce energie, který svým zákazníkům poskytuje spolehlivá, cenově dostupná a dlouhodobá řešení v oblasti zelené energie. Společnost provozuje diverzifikované portfolio projektů s celkovým výkonem 2 GW ve výstavbě a provozu, které ročně vyrobí 1 095 GWh čisté elektřiny – množství odpovídající spotřebě více než 1 002 121 domácností – a každoročně přispívá k úspoře přibližně 625 069 tun emisí CO₂. S projektovým portfoliem o objemu téměř 10 GW v deseti zemích střední a východní Evropy hraje Enery významnou roli v rozvoji energetické transformace v regionu. Vedle developmentu, výstavby a provozu projektů obnovitelných zdrojů patří Enery také mezi přední společnosti v oblasti optimalizace výnosů velkokapacitních výrobních a bateriových úložišť a spravuje více než 8,5 GWh bateriových kapacit třetích stran. Enery dodává průmyslovým zákazníkům zelenou energii a patří mezi přední poskytovatele firemních zelených PPA v regionu.

O Solární asociaci

Solární asociace sdružuje společnosti působící v oblasti fotovoltaiky, akumulace energie a souvisejících technologií. Dlouhodobě podporuje rozvoj obnovitelných zdrojů energie a prosazuje podmínky pro efektivní a ekonomicky udržitelné využívání solární energie v České republice.

Kontakt pro média:

Solární asociace

Michaela Černá

Marketing, PR & Event Manager

M: +420 724 486 254

michaela.cerna@solarniasociace.cz 

Enery Services CZ s.r.o.

press@enery.energy

Pobřežní 620/3 186 00

Prague 8, Czech Republic

The post Český průmysl hledá levnější energii. Nová solární elektrárna ukazuje jedno z řešení appeared first on Solární asociace.

Praha, 9. října 2026 – Téměř milion pracovních míst v Evropské unii je spojen s rozvojem solární energetiky a bateriových úložišť. Podle nové studie SolarPower Europe podpořila fotovoltaika v roce 2025 celkem 874 tisíc pracovních míst a bateriová úložiště dalších 108 tisíc, v přepočtu na plné úvazky. Moderní energetika představuje příležitost také pro český průmysl, od strojírenství a elektrotechniky přes stavebnictví až po vývoj softwaru a digitální řízení energetiky. Aby ji Česko využilo, potřebuje nejen nové investice, ale také více absolventů technických oborů a dostupné rekvalifikace.

Evropský solární sektor současně prochází proměnou. Rostoucí význam získává provoz, údržba a modernizace elektráren, bateriová úložiště a služby související s jejich integrací do energetických sítí.

Pro českou ekonomiku přichází tato změna v době, kdy průmyslová výroba roste, ale zaměstnanost klesá. Podle Českého statistického úřadu se v srpnu 2026 průmyslová produkce meziročně zvýšila o 2,6 procenta, zatímco počet zaměstnanců se snížil o jedno procento. Míra nezaměstnanosti dosáhla 3,4 procenta, meziročně o 0,3 procentního bodu více. Stavebnictví zaznamenalo v srpnu meziroční pokles produkce o 1,4 procenta, zároveň však v některých technických profesích přetrvává nedostatek kvalifikovaných pracovníků. Moderní energetika tak může nabídnout nové uplatnění části zaměstnanců tradičních odvětví, ale také zvýšit poptávku po odbornících, kterých je již dnes nedostatek.

„Česko má silnou tradici strojírenství, elektrotechniky a technického vzdělávání. Moderní energetika na ní může stavět a nabídnout další perspektivu českým firmám i jejich zaměstnancům. Vedle samotné výstavby elektráren poroste význam výroby technologií, bateriových systémů, jejich servisu, automatizace a chytrého řízení spotřeby. To jsou obory s vysokou přidanou hodnotou, které mohou posílit konkurenceschopnost českého průmyslu. Příležitost však dokážeme využít pouze tehdy, pokud budeme investovat také do odborného vzdělávání a stabilního prostředí pro nové projekty,“ říká Martin Sedlák, programový ředitel Svazu moderní energetiky.

„Dnešní fotovoltaická elektrárna už není jen souborem panelů. Stále častěji je propojená s bateriovým úložištěm, nabíjením elektromobilů a chytrým řízením spotřeby. Tomu musí odpovídat také vzdělávání budoucích techniků. Potřebujeme, aby školy dokázaly připravovat odborníky nejen na montáž technologií, ale i na jejich projektování, diagnostiku, provoz a bezpečnou integraci do elektrizační soustavy. Technické vzdělávání je proto stejně důležitou investicí do budoucnosti české energetiky jako samotná výstavba nových zdrojů,“ uvádí Jan Krčmář, výkonný ředitel Solární asociace.

Příklady českých firem ukazují, že moderní energetika není jen o instalaci solárních panelů. Litomyšlský Bragen PV System vyvíjí a vyrábí konstrukční systémy pro fotovoltaické elektrárny a agrivoltaiku. Skupina Bochemie prostřednictvím společnosti GAZ Energy rozvíjí bateriové technologie a dodává velkokapacitní úložiště. Jedno z nich, o výkonu 20 MW a kapacitě 40 MWh, dodala energetické skupině DECCI pro projekt ve Vraňanech. Další příležitosti představují projekty české skupiny Solar Global v oblasti výstavby, provozu a servisu solárních elektráren a aktivity TESLA Energy Group zaměřené na bateriové systémy a jejich integraci. Tyto projekty zapojují dodavatelské řetězce od kovovýroby a elektrotechniky po projekční a softwarové služby.

Nedostatek technicky vzdělaných pracovníků se však může stát jednou z hlavních překážek dalšího rozvoje. Firmy budou potřebovat více elektrikářů, elektrotechniků, projektantů, revizních techniků, specialistů na výkonovou elektroniku, automatizaci a programování energetických systémů. Svaz moderní energetiky a Solární asociace proto považují za zásadní posílit technické vzdělávání na středních odborných školách, učilištích i vysokých školách, rozšiřovat spolupráci škol se zaměstnavateli a podpořit rekvalifikace pracovníků z průmyslu či stavebnictví. “Solární asociace proto již několik let nabízí akce na téma fotovoltaiky či odborné exkurze pro střední odborné školy zaměřené na elektrotechniku,” říká Jan Krčmář ze Solární asociace.

Český solární trh zároveň mění svoji podobu. V prvním pololetí roku 2026 přibylo 9 364 fotovoltaických elektráren o souhrnném výkonu 295 MW, což představuje meziroční pokles téměř o 30 procent. Počet nových domácích instalací se snížil přibližně na polovinu. Opačný vývoj zaznamenává akumulace elektřiny. Nově připojená bateriová úložiště dosáhla kapacity 318 MWh, přičemž téměř 45 procent této kapacity připadalo na velkokapacitní projekty. Rostoucí význam baterií, průmyslových elektráren a energetických služeb ukazuje, kde mohou vznikat další příležitosti pro české technologické a servisní firmy.

Svaz moderní energetiky a Solární asociace upozorňují, že rozvoj domácích technologií a kvalifikovaných pracovních míst vyžaduje předvídatelné podmínky pro investice, dostupnou kapacitu sítí a systematickou podporu technického vzdělávání. Česko tak může z energetické transformace získat nejen více domácí elektřiny, ale i silnější průmyslovou základnu a nové pracovní příležitosti v regionech.

Zdroje:

Studie SolarPower Europe: https://www.solarpowereurope.org/insights/outlooks/eu-solar-jobs-report-2026

Data ČSÚ (Průmysl – srpen, Míra zaměstnanosti, Stavebnictví – srpen)

Kontakty:

Jan Krčmář, výkonný ředitel, Solární asociace

e-mail: jan.krcmar@solarniasociace.cz

Martin Sedlák, programový ředitel, Svaz moderní energetiky

e-mail: martin.sedlak@modernienergetika.cz

The post Solární energetika a akumulace dávají v Evropě práci téměř milionu lidí. Příležitost má i český průmysl appeared first on Solární asociace.

Energetické krize v posledních letech ukázaly, že vlastní fotovoltaická elektrárna není pro firmy pouze ekologickým řešením, ale také důležitým nástrojem pro stabilizaci nákladů na elektřinu. V době nejistých cen energie či paliv představují investice do vlastní výroby elektřiny formu pojištění proti jejich budoucímu růstu.

Pro podniky je navíc stále zajímavější nejen samotná instalace fotovoltaické elektrárny, ale také její propojení s bateriovými úložišti a dobíjecími stanicemi pro elektromobily. Na rozdíl od domácích fotovoltaických elektráren se spotřeba elektřiny u firem kryje s výrobou během dne. Zatímco podíl firemních elektráren na všech nových projektech byl v roce 2023 jen 15 procent, v letošním roce tento segment jasně převzal žezlo s podílem 84 procent výkonu.

Fotovoltaika bez dotace přináší firmám větší svobodu i rychlejší realizaci. Jednou z hlavních výhod realizace fotovoltaické elektrárny bez dotační podpory je jednodušší a rychlejší proces. Investor nemusí čekat na vyhlášení dotační výzvy, schválení žádosti ani se přizpůsobovat dotačním podmínkám. Elektrárnu si může navrhnout čistě podle vlastní spotřeby, ekonomiky provozu a technických možností.

Díky tomu lze projekt připravit flexibilněji a často i rychleji realizovat.

DIOSS Nýřany: tradiční česká firma investuje do vlastní energie bez dotace

Jedním z konkrétních příkladů je projekt společnosti DIOSS Nýřany a.s., tradiční české firmy s přibližně 175 zaměstnanci. Společnost se zabývá špičkovými technologiemi pro zpracování plechu, trubek, hliníku, oceli a nerezu a dodává široké spektrum výrobků renomovaným evropským zákazníkům.

DIOSS Nýřany disponuje rozsáhlým výrobním areálem s desítkami výrobních hal a skladovacích objektů, které jsou technologicky členěny podle aktuálních potřeb významných projektů. Roční spotřeba elektrické energie výrobního areálu dosahuje 5,82 GWh.

Nová fotovoltaická elektrárna vyrobí přibližně 424,86 MWh elektřiny ročně, čímž pokryje zhruba 7 % celkové spotřeby výrobního areálu. Projekt se začal připravovat v roce 2024 a jeho realizace je plánována na rok 2026. Podle propočtů investora dosahuje návratnost investice přibližně sedmi let.

Projekt zapadá do dlouhodobého přístupu společnosti k energeticky efektivní výrobě, promyšlenému využívání zdrojů a snižování dopadů na životní prostředí.

„Solární elektrárnu jsme se rozhodli realizovat bez dotace z důvodu odpadnutí nutnosti administrativního vyřízení dotace, následného plnění podmínek udržitelnosti projektu a možnosti výběru dodavatele, se kterým jsme měli pozitivní zkušenosti z realizace předchozího projektu. Nemuseli jsme tak pořádat výběrové řízení, což nám celý proces výstavby fotovoltaické elektrárny výrazně urychlilo,“ říká Igor Blažek ml., generální ředitel společnosti DIOSS Nýřany a.s.

Bez dotací vznikají i další firemní fotovoltaické projekty

Zájem firem o fotovoltaiku bez dotační podpory potvrzují také další realizace. Například společnost Atlantis Management, která připravuje projekt pro DIOSS Nýřany, má za sebou již několik podobných instalací financovaných bez dotace. Celkový výkon těchto projektů dosahuje 3,35 MWp. Vlastní zdroj bez dotace si například pořídily Pražská strojírenská, společnost RD Rýmařov či zábavný park Majaland.

„Dotační podpora může být pro některé investory zajímavým bonusem, ale stále častěji vidíme projekty, kde hraje hlavní roli ekonomika provozu. Firmy dnes hledají způsob, jak dlouhodobě snížit náklady na energie, získat větší kontrolu nad jejich vývojem a zároveň realizovat projekt bez zbytečné administrativy. Pokud investice dává smysl sama o sobě, není důvod čekat na dotační výzvu. Díky tomu mohou firmy reagovat rychleji a začít využívat výhody vlastní výroby elektřiny dříve,“ říká Miroslav Calda  jednatel společnosti Atlantis Management, s.r.o.

„Vývoj v energetice jasně ukazuje, že jediný spolehlivý způsob fixace nákladů na energie je instalace vlastního zdroje,“ říká výkonný ředitel Solární asociace Jan Krčmář. „V příštích letech se budou vypínat uhelné elektrárny, bude pokračovat elektrifikace dopravy a očekává se, že se Česko změní z vývozce elektřiny na dovozce. To vše může cenu elektřiny výrazně ovlivnit, stejně jako výstavba datových center s enormní spotřebou. Nejen proto firmám doporučujeme snižovat svou energetickou závislost instalací vlastního zdroje s akumulací,“ dodává Krčmář.

O Solární asociaci

Solární asociace sdružuje společnosti působící v oblasti fotovoltaiky, akumulace energie a souvisejících technologií. Dlouhodobě podporuje rozvoj obnovitelných zdrojů energie a prosazuje podmínky pro efektivní a ekonomicky udržitelné využívání solární energie v České republice.

Kontakt pro média:

Michaela Černá

M: +420 724 486 254 | E: michaela.cerna@solarniasociace.cz

Partneři zmínění v tiskové zprávě:

DIOSS NÝŘANY a.s.

Atlantis Management, s.r.o.

The post Firmy investují do fotovoltaiky i bez dotací. Rozhodují úspory, energetická jistota a rychlejší realizace appeared first on Solární asociace.

Příčinou poklesu počtu nově připojených solárních elektráren je další propad v rezidenčním segmentu. Domácích instalací je v meziročním srovnání o polovinu méně, celkem 6 191 o celkovém výkonu zhruba 50 MWp. Dokončené projekty představují z velké části projekty financované programem Nová zelená úsporám ještě z loňského roku. Za propadem stojí pozastavení nabízené podpory, zájemci o vlastní fotovoltaiku v posledních měsících vyčkávali, zda bude program obnoven a za jakých podmínek. 

Dopady války na Blízkém východě a čekání na úvěry

Novou vlnu zájmu o vlastní fotovoltaiku podnítil konflikt v Íránu, jehož dopady se na cenách plynu a pohonných hmot výrazně projevily také v Česku. Reálný stav solárního trhu se tak ukáže od září, kdy banky začnou nabízet novou formu vládou oznámené podpory v podobě bezúročných úvěrů. Ty by zároveň mohly být atraktivní také pro bytové domy, které zvažují pořízení vlastní fotovoltaiky.  

„Dlouhodobě upozorňujeme, že je potřeba nastavit udržitelnou podporu novým fotovoltaikám. Podporujeme přechod od klasických dotací, nicméně zájemci, kteří na bezúročný úvěr nedosáhnou, by měli mít možnost realizovat instalaci bez omezení. Je proto nutné najít i další formu podpory, kterou může být podobně jako v okolních zemích snížení DPH pro fotovoltaiky. Český trh už si nemůže dovolit další podobný několikaměsíční výpadek nových instalací. Dopady pociťují i instalační firmy, které na dlouhou pauzu a posouvání spuštění bezúročných úvěrů doplatily svým koncem,“ upozorňuje na současný stav Jan Krčmář, výkonný ředitel Solární asociace. 

Silné postavení si naopak udržely firemní fotovoltaiky, které nyní jasně dominují českému solárnímu sektoru. V meziročním srovnání se jedná o podobný objem nových instalací, celkem 3173 projektů o výkonu 246 MWp. Díky využívání solární energie snižují firmy a průmyslové areály své výdaje a jsou více imunní vůči výkyvům cen energií. Větší podíl firemních elektráren je také důvodem, proč dále roste průměrná velikost nových projektů. Zatímco v roce 2023 měla průměrná nová fotovoltaika výkon 11,7 kWp, letos je to již 31,5 kWp.

Pomalu zrychluje i výstavba solárních parků, které česká energetika potřebuje primárně kvůli náročnosti domácího průmyslu. Výstavbu těchto zdrojů proto podporují i další oborové organizace jako Svaz průmyslu a dopravy ČR. V letošním roce se očekává dokončení několika větších projektů, které vznikají buď v rámci PPA smluv s průmyslovými podniky,nebo s bateriovými úložišti. Segment i nadále trápí nepředvídatelné povolovací procesy a dezinformace kolem výstavby nových obnovitelných zdrojů. Potenciál pomoci má nový stavební zákon, který by od příštího roku mohl některé bariéry odstranit. 

Akumulace energie

Akumulace se v Česku posunula do další fáze rozvoje. V prvním pololetí roku 2026 bylo připojeno celkem 318 MWh nové bateriové kapacity, což představuje oproti loňskému prvnímu pololetí nárůst o 83 %. Vedle 8 079 instalací fotovoltaických elektráren vybavených bateriovými úložišti se výrazně rozvíjí také samostatně stojící bateriové systémy (BESS), kterých bylo v prvním pololetí připojeno dvanáct o souhrnné kapacitě 108 MWh. Ty neslouží už pouze k ukládání přebytků elektřiny z obnovitelných zdrojů, ale zajišťují také stabilizaci elektrizační soustavy, poskytují služby výkonové rovnováhy, vyrovnávají krátkodobé výkyvy mezi výrobou a spotřebou, umožňují obchodování s elektřinou nebo ukládání energie v době nízkých či záporných cen a její využití ve chvíli, kdy má nejvyšší hodnotu. Současně se otevírá prostor pro komunitní akumulaci, kdy jedno větší úložiště může obsluhovat více domácností nebo celé energetické společenství či obec. 

„Český trh ukázal, že ani ne rok od platnosti novely Lex OZE III je o bateriová úložiště obrovský zájem. Další rozvoj bude logicky limitovat omezená kapacita distribučních sítí a přenosové soustavy. Výrazný vliv na apetit investorů pak bude mít zejména nastavení regulatorního prostředí a tarifů. Ty rozhodnou o tom, zda budou baterie využívány tam, kde přinesou nejvyšší hodnotu – domácnostem, průmyslu i celé elektrizační soustavě,“ říká Jan Fousek, předseda představenstva Solární asociace a ředitel Asociace AKU-BAT.

Jako příklad vhodného využití z praxe můžeme zmínit výpadek elektřiny ze dne 4. července 2025, kdy bateriová úložiště a agregovaná flexibilita prokázala svoji hodnotu při masivním výpadku elektřiny. „Jen naši členové z řad agregátorů flexibility poskytovali v daný čas s jejich bateriemi okolo 50 % regulačních služeb aFRR, dříve sekundární regulace, čímž prokázali svou nezastupitelnou úlohu pro bezpečnost provozu soustavy. Mj. i díky rychlosti náběhu bateriových systémů, která je do 1 sekundy,“ dodává Fousek. 

Bariéry dalšího rozvoje 

Další rozvoj tuzemské solární energie bude záviset na odbourání řady limitů. Někteří zájemci na finanční podporu nečekají a pouští se do výstavby fotovoltaik bez dotací. Uzavírají například PPA kontrakty na využívání střešních i pozemních instalací, jelikož vnímají solární elektrárny jako pojistku vůči rostoucím cenám energií nebo distribučních poplatků. 

„Pro dekarbonizaci průmyslu potřebujeme velké pozemní elektrárny. První z nich již vznikají, nicméně i přes podporu místních často naráží v procesu povolování na odpor úředníků. Situaci by mohla usnadnit novela stavebního zákona. Důležitá ale bude také diskuse o zavedení tzv. Contracts for Difference (CfD) pro nové solární elektrárny, kdy je stanovená nízká, ale stabilní spodní cena výkupu Pokud je tržní cena pod stanovenou hranicí, stát rozdíl dorovnává. Velmi oceňujeme, že je o daném modelu ministerstvo průmyslu a obchodu připraveno vést debatu,“ uvádí Krčmář.

Kontakt:

Jan Krčmář 

Výkonný ředitel Solární asociace 

E: jan.krcmar@solarniasociace.cz 

Jan Fousek

Předseda představenstva Solární asociace a ředitel Asociace AKU-BAT

E: jan.fousek@solarniasociace.cz

O Solární asociaci: Solární asociace představuje největší a nejdůležitější sdružení profesionálů solární energie v České republice. Asociace představuje 60% podíl na českém solárním průmyslu a má přes 700 členů, kterými jsou instalační společnosti, solární investoři, majitelé elektráren, univerzity, banky a právní kanceláře. Solární asociace je členem SolarPower Europe.

The post Další zpomalení solárního trhu, letos přibylo 9364 instalací. Rozmach zažívá akumulace s 8 tisíci bateriemi, vznikají i velké projekty appeared first on Solární asociace.

Po boomu střešních fotovoltaik spojeném s dotační podporou pro domácnosti v letech 2023 a 2024 přišlo v minulém roce výrazné ochlazení trhu. Některé instalační firmy ukončily činnost a přestaly poskytovat následný servis, menší část společností se dostala do ekonomických problémů, skončila ze dne na den a některé projekty tak zůstaly nedokončeny.

„Setkáváme se s případy, kdy lidé zůstali s nedokončenou nebo nefunkční fotovoltaikou bez podpory původního dodavatele. Pro zákazníky je to pochopitelně velmi nepříjemná situace. Důležité ale je, že ve většině případů existuje řešení a není nutné projekt vzdávat nebo začínat úplně od nuly,“ říká Jan Krčmář, výkonný ředitel Solární asociace.

Na webu Solární asociace je k dispozici mapa instalačních firem, která aktuálně sdružuje přibližně 200 společností působících v oblasti fotovoltaiky po celé České republice. Zhruba 70 z nich se navíc zavázalo dodržovat tzv. Etalon kvality Solární asociace, tedy zásady správné instalace a servisu fotovoltaických elektráren. Ochotu převzít dokončení, servis nebo technické zásahy u instalací realizovaných jinými dodavateli deklarují firmy rozmístěné napříč Českou republikou.

„Fotovoltaika je investice na desítky let a komplikace s jedním dodavatelem automaticky neznamenají konec celého projektu. Řada firem je připravena navázat na původní instalaci, provést potřebné úpravy a pomoci zákazníkům uvést elektrárnu do bezpečného a spolehlivého provozu,“ doplňuje Jan Krčmář.

Zájemci mohou seznam firem najít na webu Solární asociace (odkaz). Po zaškrtnutí možnosti „Servis po jiných dodavatelích“ se zobrazí společnosti, které tyto služby poskytují. Konkrétní rozsah a podmínky spolupráce si zákazníci následně sjednávají přímo s vybranou firmou. V příštích týdnech Solární asociace přidá i možnost filtrovat podle instalované technologie.

The post Původní dodavatel fotovoltaiky skončil? Solární asociace radí, kde hledat pomoc appeared first on Solární asociace.

Vláda dnes představila novou etapu programu Nová zelená úsporám 2026+ na podporu renovací rodinných a bytových domů. Program bude kombinovat veřejné prostředky a soukromé financování. Vedle cílených dotací pro nízkopříjmové domácnosti bude možné také využít zvýhodněný bezúročný úvěr poskytovaný bankami a stavebními spořitelnami. Přesná podoba tohoto finančního nástroje je aktuálně ve fázi vyjednávání. Součástí změn je také zavedení nové sítě energetických poradců a tzv. renovačních pasů, které domácnostem pomohou plánovat rekonstrukce s maximálními úsporami energie.

„Na obzoru doutná další energetická krize kvůli válečnému konfliktu v Íránu, vláda pro české domácnosti proto dnes přinesla klíčový vzkaz ohledně pokračování populárního programu Nová zelená úsporám. Vláda Andreje Babiše zaslouží pochvalu za vytvoření jasného rámce programu do roku 2030. Důležité je také zachování dotační podpory pro nízkopříjmové domácnosti a bonusu pro zranitelné domácnosti v bytových domech. Každé nainstalované tepelné čerpadlo, solární panel nebo zateplený dům jsou odpovědí, která chrání rodinné rozpočty a ve svém důsledku i státní kasu – stát sníží částky, které musí vynakládat na příspěvcích za bydlení,“ hodnotí dnes představené pokračování programu Martin Sedlák, programový ředitel Svazu moderní energetiky.

„Posun Nové zelené úsporám do finančního nástroje, kde bude vláda financovat úvěry, klade větší důraz na roli bank či stavebních spořitelen. Je důležité, aby tyto instituce vnímaly nové podmínky jako svou příležitost, která může pomoci nejen ozelenění jejich finančního portfolia, ale i jako zásadní program energetické nezávislosti domácností,“ dodává Martin Sedlák.

Představené změny vítá i Solární asociace. „Oceňujeme snahu nastavit opravdu dlouhodobě funkční a udržitelný systém, který pomůže zastavit propad instalací solárních elektráren na střechách rodinných a bytových domů. Energetická krize v předchozích letech ukázala, že výroba vlastní energie na místě je nejlepší formou, jak občané i stát mohou zvýšit svou odolnost vůči růstu ceny energie. Jsme také rádi za jasný harmonogram programu. Upozorňujeme však vzhledem k možnému nárůstu cen energie a paliva důsledkem války v Íránu na to, že kdo chce být již letos na jaře či v létě méně závislý na cenách energie, ten by neměl s instalací čekat na start programů v září,” uvedl Jan Krčmár, výkonný ředitel Solární asociace.

„Věříme, že se podaří stabilizovat velice volatilní situaci v sektoru realizačních firem, aby co nejméně zákazníků bylo v situaci, kdy realizující firma krizi nepřežila. Jsme připraveni jednat i o nastavení dlouhodobě udržitelných programů pro financování firemních střešních fotovoltaik,” doplnil Jan Krčmář.

Kontakty pro média:

Lenka Hanáková
PR Account Manager – komunikace Svazu moderní energetiky
lenka.hanakova@obnovitelne.pro, +420 720 125 250

Martin Sedlák
programový ředitel Svazu moderní energetiky
martin.sedlak@modernienergetika.cz, +420 737 128 471

Petra Písková
Tisková mluvčí Solární asociace
Petra.piskova@solarniasociaxe.cz, +420 774 695 620

Jan Krčmář
Výkonný ředitel Solární asociace
jan.krcmar@solarniasociace.cz

The post Reakce Solární asociace a Svazu moderní energetiky na oznámené změny v Nové zelené úsporám appeared first on Solární asociace.

Na střechách rodinných domů se za půl roku připojilo o téměř 10 000 méně fotovoltaik než ve srovnatelném období loňska. Za poklesem stojí opakované změny dotačních programů, snížení podpory i klesající ceny elektřiny. Důležitost vlastního zdroje přitom odhalil nedávný výpadek elektrické energie. Také sektor větších firemních fotovoltaik zažívá obtížné období: firmy investovaly do přípravy projektů i techniky, ale potýkají se se zpožděním dotací z operačních programů MPO a následky nepovedené digitalizace stavebního řízení. V roce 2025 se tak teprve rozbíhají projekty připravované loni.

Zatímco větší instalace na střechách firem a průmyslových objektů postupně rostou a částečně vyrovnávají propad v sektoru malých FVE, stále chybí systematický rozvoj segmentu velkých pozemních elektráren v rozsahu, který by odpovídal státní energetické koncepci. Ani legislativní balíčky Lex OZE I–III zatím nezajistily dostatečně výrazné zjednodušení povolovacích řízení, která nadále brzdí výstavbu. „Občas to vypadá, jako by zaměstnanci některých úřadů hledali způsob, jak projekty za každou cenu zastavit, místo aby nacházeli cesty, jak je umožnit. Takový přístup ohrožuje budoucnost české energetiky,“ uvádí k tomu Jan Krčmář, výkonný ředitel Solární asociace, a dodává: „Ve výstavbě solárních elektráren jsme přitom daleko za státy jako jsou Polsko či Rakousko. Potřebujeme ji tedy výrazně zrychlit, nikoli blokovat.”

Akumulace se odděluje od fotovoltaiky, přichází boom samostatných baterií a velkých bateriových projektů

Ve spojení s fotovoltaikou bylo v letošním prvním pololetí připojeno pouze 174 MWh bateriových úložišť, což je meziročně o 37 % méně. Propad ale souvisí téměř výhradně se zpomalením rezidenční výstavby. Naopak velkokapacitní baterie bez vazby na FVE, např. s jiným zdrojem, začínají výrazně přibývat – tímto způsobem byly připojeny už desítky megawatthodin, ten největší má aktuálně 29 MWh. V přípravě už jsou ale i obří, mnohonásobně větší projekty. Pozitivní roli v tom sehrál nedávno přijatý Lex OZE III, který od 1. října 2025 umožní připojovat do distribuční soustavy samostatné bateriové systémy.

„Stojíme na prahu bateriového boomu a v nejbližších letech začneme celkovou kapacitu baterií počítat v tisících megawatthodin. Investoři by si ale měli dobře promyslet svůj byznys plán – aktuálně oznámené záměry násobně převyšují potřeby přenosové soustavy pro služby výkonové rovnováhy. Většina příležitostí bude v budoucnu spíš v obchodní flexibilitě, například ve vnitrodenním obchodování, vyrovnávání odchylek nebo eliminaci záporných cen. Baterie také pomohou solárním a větrným zdrojům, případně v průmyslu,“ upozorňuje předseda představenstva Solární asociace a ředitel Asociace AKU-BAT CZ Jan Fousek. Stejně jako u nových fotovoltaik by ale připojování dalších bateriových systémů mohly zkomplikovat vyčerpané připojovací kapacity distribuční soustavy.

Změny v zákonech nestačí, bariéry v praxi přetrvávají

Energetický zákon prochází průběžnou novelizací, která má umožnit rychlejší rozmach obnovitelných zdrojů. Poslední z nich, Lex Plyn, má mimo jiné pomoci odblokovat rezervace v distribuční soustavě z minulých let. „Pro další rozvoj ale zůstává nutné odstranit přetrvávající omezení, jako jsou zásahy památkářů, zákazy OZE v územních plánech, pomalé vyjednávání o kabelových trasách nebo zdlouhavé vynětí ze zemědělského půdního fondu. Sledujeme zavádění tzv. Akceleračních zón, ale zatím s opatrností – jejich efekt na zrychlení povolování se teprve ukáže,“ vyjmenovává Jan Krčmář a pokračuje: “Jako další nutný bod vidíme podporu pro takzvané PPA smlouvy a otevřenou diskusi o aukcích pro solární elektrárny.”

Nadějná oblast agrovoltaiky – tedy kombinace výroby solární energie a zemědělského hospodaření na jedné ploše – čeká na důležitý posun v podobě aktualizace vyhlášky, která je aktuálně v meziresortním připomínkovém řízení. Zatím je v Česku zakázána instalace vertikální fotovoltaiky u jednoletých plodin, které tvoří převážnou část místní zemědělské produkce. Právě tam přitom dává spojení obou činností největší smysl. Solární asociace věří, že i tato bariéra bude v aktualizované vyhlášce brzy odstraněna a Česká republika se přiblíží zemím jako je Rakousko či Německo, které v oblasti agrovoltaiky udávají směr. Změny přitom neprosazují jen zástupci sektoru obnovitelných zdrojů, ale podporu vyjádřila i Agrární komora.

Srovnání prvních pololetí 2024/2025 v číslech   

Nové FVE podle kraje

Za poskytnutí dat děkujeme Ministerstvu průmyslu a obchodu, Státnímu fondu životního prostředí a společnostem ČEZ Distribuce, EG.d a PRE Distribuce.

The post Výstavba solárů v Česku stagnuje, segment domácích elektráren výrazně zpomalil. Beze změn může mít Česko problém, varují asociace. Akumulace se osamostatňuje a stojí na prahu boomu. appeared first on Solární asociace.

The post Senát potvrdil možnost vytvářet Akcelerační oblasti pro solární a větrné parky appeared first on Solární asociace.

Potřebnému růstu solární energetiky v tuzemsku brání řada překážek, které dusí velký potenciál jejího rozvoje. V porovnání se západoevropskými, ale i sousedními státy z regionu střední a východní Evropy, se Česko v tomto směru řadí mezi nejméně úspěšné země. Největší výzvu představuje výstavba velkých solárních projektů, bez které se česká energetika do budoucna neobejde. „Svět dále zažívá solární boom, který doprovází obrovské množství inovací a investic. I Česko má možnost si na to sáhnout, podaří-li se odstranit překážky. Konference ukazuje možné směry v oblastech technologie, ekonomiky, legislativy a řadě dalších důležitých témat. Mám radost, že je událost opět dvoudenní za účasti dvou ministrů a místopředsedy poslanecké sněmovny,“ uvedl u příležitosti zahájení letošního ročníku Solární konference Jan Krčmář, výkonný ředitel Solární asociace.

Devátého ročníku největší tuzemské události věnované fotovoltaice a akumulaci se zúčastnili například ministr životního prostředí Petr Hladík, ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček nebo místopředseda Sněmovny Karel Havlíček. 

„Česká energetika musí stát na jádru a obnovitelných zdrojích. Naše geografická poloha a technologické zázemí má své limity. O to více musíme masivně investovat do naší vyspělosti a maximálně využít náš potenciál, který zatím zkrátka nevyužíváme. Válka na Ukrajině ukázala, že jsme zaspali a neinvestovali jsme do potřebných technologií,“ uvedl ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček.

„Slíbili jsme 100 tisíc solárních instalací na střechách rodinných domů, nyní jich je přes 200 tisíc. Velmi efektivně pomáhá nastavení podmínek Nové zelené úsporám. Musíme v tomto financování, komplexních renovací bytových domů, pokračovat. Zároveň máme nyní otevřenou také první dotační výzvu na rozvoj bateriových úložišť a jsem moc rád, že po diskusi s Asociací AKU-BAT a Solární asociací budeme i do budoucna podporovat výstavbu nových instalací a bateriových úložišť,“ řekl ministr životního prostředí Petr Hladík. 

„Naše energetika musí stát na nízkoemisních zdrojích – jádru a OZE. Průběžně musíme udělat vše pro to, abychom tyto dva pilíře dobudovali. Mezitím musíme vyřešit stabilitu a energetickou soběstačnost. Ze solárních investorů se ale musí sejmout nálepka škůdců, baronů. Investoři potřebují spolupráci státu, stabilitu a příznivé podmínky,“ zdůraznil místopředseda Sněmovny Karel Havlíček. 

Akumulace a flexibilita otevírají příležitost

Konference se tak letos zaměřuje na jednotlivé faktory, která budou pro další rozvoj moderní energetiky klíčové. Například jakými cestami nastavit stabilní podnikatelské prostředí v podobě odbourání bariér povolování nových elektráren, zavedení akceleračních zón, efektivního nastavení dotačních titulů, většího zapojení samospráv nebo systematické podpory akumulace, která umožní fotovoltaiky efektivněji a ekonomičtěji využívat. 

Právě témata spojená s ukládáním energie a flexibilním využívání elektřiny patří na letošní konferenci mezi jedny z hlavních. „Další důležitý krok pro rozvoj moderní energetiky, v podobě přijetí novely Lex OZE III, máme konečně za sebou. Nyní je potřeba se v dalších měsících maximálně zaměřit na vyřešení zejména připojování baterií a OZE ze strany provozovatelů distribučních soustav a dále dotáhnout slibně připravené prováděcí vyhlášky. Cílem je, aby nejpozději od začátku účinnosti novely od 1. října letošního roku bylo vše nezbytné připraveno a nová bateriová úložiště mohla být připojena. Právě tomu, společně s praktickými kroky v oblasti agregace flexibility, se letošní ročník Solární konference široce věnuje, a je skvělou zprávou, že tato témata konečně v tuzemské energetice silně rezonují,“ řekl Jan Fousek, předseda představenstva Solární asociace a ředitel Asociace pro akumulaci energie AKU-BAT CZ. 

Česko tak po letech nečinnosti, kdy chyběla potřebná legislativa pro rozvoj ukládání energie,  stojí na prahu boomu akumulace. „Tuzemský trh s akumulací totiž zažívá obrovský rozmach. Jak dokládají informace ze strany provozovatelů distribučních i přenosové soustavy a od našich členů, je vysoce pravděpodobné, že v dalších letech instalovaná kapacita akumulace výrazně přesáhne hranici 5 GWh, kterou do roku 2030 predikovala loňská studie MAF. Investoři se tak musí připravit na to, že trh se službami výkonové rovnováhy pro ČEPS je kapacitně omezený a bude již brzy naplněn. Ve svých plánech a obchodních strategiích by proto měli počítat také se zaměřením na obchodní flexibilitu,“ dodal Jan Fousek. 

Technologické trendy, repowering i bezpečnost

Letošní konference se zaměřuje také na trendy moderní energetiky, jako je praxe se sdílením elektřiny, zajištění bezpečnosti solárních elektráren i bateriových úložišť, otázka jejich recyklace nebo tuzemské využití agrovoltaiky – zemědělství v kombinaci s výrobou zelené elektřiny ze solárních panelů.

Jedním z diskutovaných témat je také repowering, tedy postupná obnova starších fotovoltaik novými komponenty, které prodlužují jejich životnost a zároveň zvyšují výkonnost. „Solární konference se každý rok věnuje nejaktuálnějším výzvám a inovacím, které formují tuzemský fotovoltaický sektor, a rok 2025 není výjimkou. Jsme hrdí, že se společnost LONGi letos poprvé účastní jako generální partner. Témata jako repowering jsou klíčová a těší nás, že můžeme přispět pohledem na to, jak může nejnovější solární technologie výrazně zvýšit účinnost a zlepšit dlouhodobou ziskovost solárních elektráren,” doplnil ​​Adrian Kočan, generální manažer LONGi pro východní Evropu. 

„Do energetiky jsme vstoupili prostřednictvím solární energie, a to výstavbou tehdy deváté největší fotovoltaické elektrárny na světě. Dnes jsme připraveni nejen na repowering našich elektráren, ale i na jejich propojení s dalšími zdroji energie. Chceme tvořit moderní energetiku a věřím, že diskuse v rámci solární konference přispějí k nastavení stabilních a dlouhodobě udržitelných podmínek pro její rozvoj,“ sdělila Darina Merdassi, členka představenstva E.nest Energy patřící do skupiny Decci.

Plány, legislativní novinky a nové trendy rozebírali vrcholní zástupci organizací jako ČEPS, ERÚ, ČEZ, Solární asociace, Svaz moderní energetiky, Asociace AKU-BAT, distribučních společností a řada dalších účastníků.   

Kontakt:

Jan Krčmář 
Výkonný ředitel Solární asociace
E: jan.krcmar@solarniasociace.cz 

Petra Písková
M: 774 695 620
E: petra.piskova@solarniasociace.cz 

O Solární asociaci: Solární asociace představuje největší a nejdůležitější sdružení profesionálů solární energie v České republice. Asociace reprezentuje zhroba 60 % solárního sektoru v ČR a má přes 700 členů, kterými jsou instalační společnosti, solární investoři, majitelé elektráren, univerzity, banky a právní kanceláře. Solární asociace je členem SolarPower Europe. 

The post Česká solární energetika na rozcestí. Pokud neprosadíme výrazné změny, rozvoj obnovitelných zdrojů se zastaví, zaznělo na Solární konferenci appeared first on Solární asociace.